Pojem nízkoenergetické stavby začíná v posledních letech nabývat na významu nejen u odborníků a institucí které mají za úkol prosazovat úspory energií na provoz staveb ale i laické veřejnosti. Ta vzhledem k zaostalosti především bytového fondu přetrvávajícího ještě z minulých dob se začíná intenzivněji zajímat o možnosti úspor na vytápění a přípravu teplé užitkové vody. Tento zájem zcela samozřejmě souvisí s nárůstem cen energií, který v posledních letech probíhá.
Jak odborníci, tak i veřejnost ve vzácné shodě předpokládají, že tento trend bude trvalý s mírnými výkyvy, které však nebudou mít velký vliv na skutečnost, že čím dále větší část nákladů na bydlení bude spojena s úhradou energií. Obecně se uvádí, že úspora nákladů na vytápění je v nízkoenergetickém domě přibližně poloviční ve srovnání se stavbou prováděnou klasickou technologií. Vzhledem k rychlému rozvoji tohoto trendu bylo vyvinuto množství vysoce kvalitních izolačních materiálů a také výrobci klasických stavebních materiálů se zaměřili na zvyšování tepelně technických vlastností jejich výrobků.
Společně s novými materiály vznikly i nové stavební technologie a postupy. Aby bylo možné vzájemně porovnávat jejich účinnost, jako obecně použitelné měřítko nízkoenergetického domu byla zavedena výše roční spotřeby energie, která se udává v kWh na m2 za rok. Neméně důležitou vlastností izolačního materiálu jsou difuzní schopnosti (hodnota prostupnosti pro vzdušnou vlhkost).
Pokud materiály ze kterých jsou provedeny obvodové konstrukce přijímají nadměrně vlhkost, která přirozeně vzniká v domě při jeho provozu, pak dochází k tvorbě plísní a výraznému snižování jejich izolačních schopností. Z tohoto důvodu se v nízkoenergetických domech s nosným systémem ze dřeva používají parotěsné fólie, které zabraňují prostupu vlhkosti do stěn a tím poruchám stavebních konstrukcí jako jsou výše uvedené plísně, trhliny a následná degradace povrchů. U zděných konstrukcí je nutno dbát také na provedení detailů styku různých konstrukcí a jejich kvalitní utěsnění. Z důvodů těchto nových požadavků na neprůvzdušnost obálky objektu se dá nutné výměně vydýchaného a znečištěného vzduchu vyhovět bez významných ztrát tepla pouze rekuperací.
Srovnání vývoje potřeby energií za posledních několik desetiletí
| kWh/m2.rok | výkon zdroje tepla | |
| Od 70 let minulého století byla standardem roční spotřeba tepla v rozmezí ….. | 150 – 250 | 25,0 kW – 30,0 kW |
| Po roce 1990 zateplováním a výměnou oken došlo ke snížení na ….. | 120 – 150 | 15,0 kW – 18,0 kW |
| Současné novostavby, prováděné klasickou technologii, splňující požadavky stavebních předpisů do 31.12.2008 | 80 – 120 | 12,0 kW |
| Nízkoenergetické stavby z 90-tých let | 15 – 50 | 7,0 kW |
| Průměrná hodnota spotřeby v ČR u novostaveb | 100 – 115 | 10,0 kW |
- Kategorizace domů dle potřeby energií
- Energeticky úsporný dům do 70 kWh/m2.rok
- Nízkoenergetický dům do 50 kWh/m2.rok
- Pasivní dům do 15 kWh/m2.rok
- Nulový dům do 5 kWh/m2.rok
Pojem nízkoenergetické stavby začíná v posledních letech nabývat na významu nejen u odborníků a institucí které mají za úkol prosazovat úspory energií na provoz staveb ale i laické veřejnosti. Ta vzhledem k zaostalosti především bytového fondu přetrvávajícího ještě z minulých dob se začíná intenzivněji zajímat o možnosti úspor na vytápění a přípravu teplé užitkové vody. Tento zájem zcela samozřejmě souvisí s nárůstem cen energií, který v posledních letech probíhá. Jak odborníci, tak i veřejnost ve vzácné shodě předpokládají, že tento trend bude trvalý s mírnými výkyvy, které však nebudou mít velký vliv na skutečnost, že čím dále větší část nákladů na bydlení bude spojena s úhradou energií. Obecně se uvádí, že úspora nákladů na vytápění je v nízkoenergetickém domě přibližně poloviční ve srovnání se stavbou prováděnou klasickou technologií.
Vzhledem k rychlému rozvoji tohoto trendu bylo vyvinuto množství vysoce kvalitních izolačních materiálů a také výrobci klasických stavebních materiálů se zaměřili na zvyšování tepelně technických vlastností jejich výrobků. Společně s novými materiály vznikly i nové stavební technologie a postupy. Aby bylo možné vzájemně porovnávat jejich účinnost, jako obecně použitelné měřítko nízkoenergetického domu byla zavedena výše roční spotřeby energie, která se udává v kWh na m2 za rok. Neméně důležitou vlastností izolačního materiálu jsou difuzní schopnosti (hodnota prostupnosti pro vzdušnou vlhkost). Pokud materiály ze kterých jsou provedeny obvodové konstrukce přijímají nadměrně vlhkost, která přirozeně vzniká v domě při jeho provozu, pak dochází k tvorbě plísní a výraznému snižování jejich izolačních schopností. Z tohoto důvodu se v nízkoenergetických domech používají parotěsné fólie, které zabraňují prostupu vlhkosti do stěn a tím poruchám stavebních konstrukcí jako jsou výše uvedené plísně, trhliny a degradace povrchů.
Chceme-li dosáhnout parametrů nízkoenergetické stavby musíme věnovat pozornost již samotné přípravě projektu. V té se musí odrazit všechny zásady navrhování konstrukcí s co nejmenším součinitelem prostupu tepla „U” udávaný v jednotkách W/m2.K. Následující tabulka uvádí hodnoty, které by měly splňovat jednotlivé části domu,
| Část domu | Součinitel prostupu tepla |
| Obvodové zdivo | U = 0,2 W/m2.K |
| Střecha | U = 0,2 W/m2.K |
| Podlaha | U = 0,4 W/m2.K |
| Okna | U = 1,1 W/m2.K |
Příklad: okna s osazeným trojsklem,teplým rámečkem s použitím kvalitních profilů mohou dnes dosahovat U = 0,5 W/m2.K
Jak jsme již v úvodu poznamenali potřeba úspor energií se neustále zvyšuje a promítá se i do legislativy která v souladu s evropskými předpisy nařizuje podle zákona o hospodaření energií č.406/2000 Sb.,v pozdějším znění a zákona č.177/2006 Sb. s prováděcí vyhláškou č.148/2007 Sb. Průkaz energetické náročnosti budovy . Tento průkaz hodnotí celkovou energetickou náročnost budovy, která zohledňuje nejen potřebu energií na vytápění, ale i chlazení, ohřev teplé užitkové vody, větrání a osvětlení. Nabývá podle Čl. III tohoto zákona účinnost dnem 1. ledna 2009. Od 1. Ledna 2009 tedy bude Část D dokladové projektové dokumentace obsahovat průkaz energetické náročnosti budov podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 148/2007 Sb., zpracovaný osobou přezkoušenou MPO z podrobností jeho vypracování podle odstavce 2 §6a zákona č. 177/2006 Sb.
